TEETH - The Will of Hate
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
-bez slovního hodnocení-
Odklon od metalu smerom k sviežemu rocku bolo to najlepšie čo mohli Paradise Lost po "Draconian Times" urobiť. Preto všetky reči o tom ako sa od "One Second" začal ich úpadok považujem za absolútny nezmysel - máme tu česť s kvalitným albumom, napchatým od začiatku do konca skvelými a silnými skladbami - od mojich srdcoviek ako sú One Second, Lydia, Mercy, Disappear, cez "veselšie" veci Soul Corageous a Blood of Another až po záverečnú temnú baladu Take Me Down. Najviac kvitujem to, že Nick Holmes začal konečne plnohodnotne spievať - a to veľmi dobre - nevadí mi ani keď je jeho spev prehnaný cez rôzne efekty. Ďalšie zvukové experimenty tu ešte nie sú v takej miere ako na nasledovníkovi, ale to nevadí. Na "One Second" sa Paradise Lost dotýkajú vrcholu. A chválim aj to že ruka v ruke s novou hudbou šiel aj nový imidž - predsa len takto im to pasuje viac :)
je len na dobro veci že sa už neopakovali a skočili na inú vlnu...určite im to prospelo a ukázali že vedia natočiť kvalitný album aj v inom kabáte ...dávam bod na viac za odvahu
Mé nejoblíbenější, nejúžasnější a nejzajímavější album v historii Paradise Lost. A na to, jak zastávám názor, že klávesy tvrdou hudbu przní, tak Paradise Lost, se s tímto divným nástrojem vypořádali vždy na výbornou. Luxusní nahrávka
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
do tohto albumu sa proste musite zamilovat... je skutocne umenie vykrocit z tiena svojho stylu s bravurou... este zlozitejsie je vtesnat celu skalu pocitov a udalosti do zopar slov - v tom boli PL vzdy vyborni a na tejto doske to kulminuje... hned uvodne dva songy vas svojou jednoduchou genialitou dostanu do tranzu a po zvysok CDcka sa uz len veziete... say just words to me......
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Síce, keď "One second" vyšlo, mal som k nemu vzťah ako k "Load" od Metly, no postupne, podobne ako v tomto prípade, sa mi na ňom začalo pozdávať stále viac songov, hoci ma mrzeli niektoré detaily (ako niekto spomínal: zjednodušené bicie, ktoré boli na Draconian proste úžasné, či absentujúce melodické gitarové vyhrávky pre tvorbu PL tak typické)... Rokmi to dospelo do štádia, že napriek všetkým spomenutým výhradám považujem "One second" za posledný skvelý album Paradise Lost a beriem ho so všetkým, čo na ňom je, aj keď stále je mierne v tieni "Draconian times" či "Gothic"...
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
-bez slovního hodnocení-
Brutální disonantní death metalové rašeliniště. Album, které je hlavně hutné, zatěžkané a dusné. Tísnivý lehce doomový drtikol nepolevující v intenzitě a tlaku.
Jedna z desek roku 2024, ke které se od jejího vydání pravidelně vracím. Trojlístek dospělých punkáčů z Toronta do svého posledního alba nalámal přístupné noiserockové hitovky plné romantiky i grungového surealismu.
To dojení vyschlého writer’s roomu je do nebe volající. Nových nápadů je pomálu, zato jsou rozmazané na dvojnásobek. Nekonečné plebiscity jsou ubíjející, nové hry vizuálně průměrné a když se to rozjede, přijde očekávatelný cliffhanger. Opouštím hru!
Tahle americká parta zní úplně jako revival starých JUDAS PRIEST, i ten vokál jako by patřil samotnému Halfordovi. Je to taková zasmrádlá mršina, ale překvapivě mě celkem bavilo si to poslechnout. Jestli do toho půjdu podruhé ale fakt nevím, spíše ne.
4 disky. 58 skladieb. 75-stranový booklet. Len CD a LP, žiaden streaming. Steven Wilson sa vybral zboriť mýtus, že 80’s boli umeleckou pustinou: Od THE CURE a JOY DIVISION po zabudnuté britské spolky, funguje to na ploche vyše 5 hodín. Povinné počúvanie!
Dobre to robí táto švédska superskupina. Melodický death metal vo veľmi prístupnej, niekto by zbytočne hanlivo povedal kolovrátkovej, forme. Na druhom albume v ešte zrelšej a lepšej podobe. Teším sa na ich tohtoročné koncerty!
Daniel Cavanagh asi chtěl stvořit Anathemovské album, ale utopil se v klišé. Příjemně to odsýpá a zvuk i provedení se dají těžko kritizovat, ale je to tak nepůvodní a otřepané, že to úplně kazí emoce, které by jinak určitě fungovaly. Sem se vracet nebudu.